Vyhledávat

Co se děje, když malé děti malují velké obrazy?

Pro někoho je malování barvami s dětmi relaxační chvilka, pro jiného představa pekla. V některých okamžicích to může být o každého kousek. A záleží dost na nás dospělých, čemu dáme pozornost. Dokáži se během tvoření uvolnit nebo jsem stále očekávám nějakou barevnou katastrofu? Pojďte společně se mnou nahlédnout, jak to vypadá v praxi.

Jak na to technicky?

Jednou za čas je fajn sebrat odvahu a pustit se do velkého malování. Představte si skupinu zhruba pětiletých dětí a do toho pár batolat. Bílé papíry jsou větší, než je většina z nich. Palety s temperovými barvami, které je možno průběžně doplňovat. Podlahu, které unese trochu špíny.

 

A k tomu rodiče, kteří dají dětem důvěru a svobodu obsáhnout prostor na papíru dle libosti. Rodiče jsou především v roli technické podpory. Jejich úkolem je především doplnit barvu, utřít louži nebo chránit prostor před mladším sourozencem. Formát A1 je natolik velký, že nabízí prostor i pro společnou tvorbu rodiče a dítěte. Rodič citlivě a s respektem doplňuje dětskou malbu.

barvy 1

Prostor kreativní vyjádření rodiče

Někdy se stane, že dítě už nechce pokračovat. Rodiči tak zůstane čas a prostor se vnořit do vlastní tvorby.Tyto chvilky, kdy jen tak kroužíte štětcem po obraze a intuitivně barvami dotváříte kompozici, jsou velmi niterné a vyživující.

 

Své zásahy barvou můžete konzultovat s dítětem. Ale výhodou tak velkého formátu je, že málokdy ho dítě opravdu zvládne zcela obsáhnout samo.

 

Zároveň pro nezkušené dospělé malíře je jednoduší domalovávat už rozdělaný obraz. Nestojí to totiž paralizovaně před bílou plochou, ale chytá se linek a tvarů, které vytvořilo dítě.

barvy 2

Odvrácená tvář velkého malování

Zní to až idylicky, že? Zamlčela jsem vám totiž tu odvrácenou tvář, která k takovému tvoření patří. Barvy na podlaze, barvy na tváři, barvy na těle, barvy všude, rozlitá voda, batolata šermující štětci namočenými v husté barvě. Taky batolata nanášející si v extázi barvu na tělo v silné vrstvě.

 

Pro někoho představa pekla. Někdy i pro mě samotnou. Ale vlastně jen stačí nepropadnout panice a zachovat klid. Mít připravené ubrousky a hadry na utření. A taky pozorovat, co s námi dělá ten chaos a ztráta kontroly nad všudy přítomnou špínou z barev.

barvy 3

Za svou odvahu budeme odměněni!

V takové práci s barvami je přítomna řada emocí. Není třeba je hodnotit. Stačí si jen všímat, co to s námi dělá.

 

A jako v mnoha případech se stane to, co obvykle, pokud lehce překročíme své hranice komfortní zóny. Najednou se nadechneme a skutečně ucítíme. Něco se děje, kolem nás, ale i uvnitř nás samotných. Pohybujeme se ve svobodě a nespoutanosti.Tvoříme v přítomném okamžiku a reagujeme na to, co se děje právě teď a tady. Výsledkem je většinou velká radost a naplnění z toho, že jsme dětem dali tak velký prostor a svobodu pro práci s barvou.

 

A všechny tyto zážitky tento obraz to ponese v sobě. To, co vám zůstane je prožitek z tvorby a zároveň společné dílo, které zachycuje vnitřní světy vás dvou.A ano, patrně u jeho vzniku byl mnohem větší chaos a nepořádek, než při kreslení pastelkami. Ale taky výsledek vypadá výrazně jinak. A při troše štěstí se může stát dominantou vašeho obýváku.

Žádné komentáře

Vložte komentář k příspěvku