Jak namalovat koně?
Nakreslit, namalovat nebo vymodelovat koně je velká výzva. Jezdecké sochy patří oprávněně k těm nejnáročnějším. Ne každý umělec si na ně troufne. Natož pak dítě… A co teprve rodič či pedagog!
Nejjednodušší je sáhnout po líbivé omalovánce a tím se vyhnout zklamání na mnoha stranách.
Ale jde to i jinak. Chce to mít důvěru ve schopnosti dítěte i své vlastní průvodcovské dovednosti. Nenaskočit na prvotní dětské vzdychání: “Mě to nejde…já to neumím… to nedokážu…”

Ve skupině Tvoříme s prožitkem jsme vyhlásila tvořivou výzvu. Nebo také by se dalo říct soutěž. Nehodnotila jsem ale ” nejkrásnější” obraz. Naopak. Do losování o ceny byli zapojeni všichni, kteří měli odvahu a chuť se zúčastnit.
Z velkou radostí jsem sledovala v komentářích přibývající obrázky. Tolik spontánnosti, hravosti a fantazie. Na takové obrázky mě baví se koukat. Nakonec se jich sešlo kolem stovky. Vybrala jsem jen pár z nich pro ilustraci, jak může takové tvoření s prožitkem vypadat. Doma či ve školce nebo škole.
Pod fotkou vždy najdete text, kterým rodiče či pedagogové doplnili svou fotografii.
Ušpiněné ruce, rozzářené oči a žádné pochybnosti
To je samozřejmě ideální stav. Dítě nadšené tvoření, velký formát a podporující rodič.

Pozvěte dítě k tvoření jinak
Někdy se do kreslení či malování dítěti nechce. Nebo neví úplně, jak na to. V tom případě využijte některý z mých tipů. A uvidíte, že to půjde hned snadněji.
- Prohlédněte si obrázek, fotku koně.
- Nebo malujte jen tak “z hlavy”.
- Zahrajte si na koně – běžte na všechny čtyři, zatřeste vlasy jako hřívou, dejte si za kalhoty žíně z krepáků.
- Děti, osedlejte si své rodiče.
- Zazpívejte si píseň o koních.
- Vyjmenujte si všechny důležité součásti těla koně.
- Dejte dětem vybrat, čím a jak chtějí koně nakreslit.
- Rozhodněte se společně, zda bude kůň velký nebo malý a podle toho vyberte papír.
- Když to nepůjde na poprvé, zkuste to po druhé nebo potřetí.
- Udělejte si z toho legraci a zkuste kreslit taky.
Matěj, necelé 3 roky. Kůň se prvně modeloval, pak se tvořil ocas a finále kresba touží a pastelem. Techniku si vybral syn, tuž a pastelem asi vede hříva a ocas jsou foukané brčkem díky za tip, bavilo nás to. Fixy z lidlu a cestou domů vzniklo dílko na okně auta…
A aby té martinské smršti nebylo málo, dělali kluci ještě Martina v chumelenici.
Zde Sv.Martin v polární záři i s žebrákem a rozťatým pláštěm.
Od šestileťáka.A od čtyřleťáka. Ten byl svíčkovou alchymií naprosto fascinován.
Nechte dětem jejich barevný svět
Často řešíme, zda dítě “kreslí správně”. Copak existuje červený sníh? V dětské fantazii možná ano. Nebo jen má prostě teď neodolatelnou chuť použít červenou barvu a nesvázáno konvencemi si to dovolí.

Nikde není psáno, že musíme trvat na realistickém zobrazení koně. Čím je dítě menší, tím víc se můžeme soustředit na jiné “kvality” koně. Dáme více pozornosti smyslům a dojmu z koně.

Silvie se svými dcerami je účastnice mého Online ateliéru pro rodiče s dětmi a vůbec nevadí, že její mladší dceři je jen 1,5. Silvie dokáže najít způsob, aby i takové malé batole mohlo zažívat radost z tvoření a užívat si materiál všemi smysly. A taky se nebojí tvořit i z takových materiálů jako je keramická hlína.
Verunka tvořila koníka hliněným šlikrem a prstovými barvami. Zuzčin koník z hlíny
Někdy se mě rodiče ptají, jak s dětmi tvořit. Že to neumí a nikdy neuměli. Možností je celá řada. Nejosvědčenější cesta je pustit se do tvoření společně s dětmi. Jako parťák. Prostě tvoříte opravdu společně. Každý svůj obraz. Nejlépe, jak v ten okamžik dokážete a radujete se z toho.
I ve škole to jde bez šablon!
Děkuji za sdílení i paním učitelkám ze základní školy, které se nezaleknou obtížných námětů a podporují děti v autentickém sebevyjádření. Pro dítě je nesmírně cenné, když ví, že je mu důvěřováno, že takovou výzvu zvládne.
Nejprve legenda o sv. Martinovi, potom kresba tuší a nakonec sůl. Mouka došla.
Uvidíme, jak budou obrázky vypadat zítra, kolik soli vydrží, až zaschne lepidlo.
Ještě jednou všem děkuji za to, že se účastnili této tvůrčí výzvy a dokázali, že kůň může mít mnoho podob a způsobů výtvarného ztvárnění. Neexistuje jeden správně nakreslený. Jejich tolik, kolik je autorů. A v tom je tkví kouzlo dětského i dospělého výtvarného projevu.
Je vám tento přístup sympatický, ale stále netušíte, jak dítě podpořit, aby s lehkostí, hravostí a svobodně tvořilo? Vyzkoušejte si mé KRESLICÍ HRY, které mohou být prvním krůčkem k vašemu společnému domácímu tvoření.