Miluju výzvy – nejen tvořivé: Ohlédnutí únor- duben 2022

Původně jsem si myslela, že si najdu čas na každoměsíční ohlédnutí, ale realita je trochu jiná. Při tom lednovém jsem byla ještě plná energie. Ale pak se toho dělo tolik, že na zastavení nebylo moc času. Ale řekla jsem si, že nebudu házet flintu do žita a udělám alespoň čtvrtletní shrnutí. Hlavně pro sebe – abych se pořád nehnala dopředu a neměla pocit, že nic není hotové, dost dobré či dokonalé. Třeba vám bude shrnutí inspirací a možná zjistíte, že něco z toho jsme zažili společně.

V průběhu sepisování jsem si uvědomila, že prostě mám ráda výzvy. Baví mě, posouvají kupředu a mám pocit, že můj život je plnější. V tomto období jsem jich zažila několik a hledala jsem různé způsoby, jak se s nimi vyrovnat.

Válka – a co já s tím?

Na přelomu února a března jsem byla paralyzována jako mnozí válkou na Ukrajině. Z výtvarného světa mi utkvěly dvě věci. První je můj vlastní land art vyjadřující bezmoc, strach a smrt.

Dalším mým vypořádáním se stala karetní hra, kterou jsem trochu v zoufalství vymyslela pro svou arteskupinu. Bylo pár dnů od začátku války a vypadalo to, že se na naše životy můžeme koukat jen pře “modrožluté” brýle a pro naše osobní příběhy – radosti i strasti nezbyde prostor. Díky tvorbě sady karet jsme si mohli uvědomit, co vše je součástí našich životů, s jakými emocemi se potýkáme a co nás naopak vyživuje.

Mámy a dcery spolu

V posledních dvou měsících jsem zažila dva pobyty pro mámy a dcery. A ten první z nich byl opravdovou výzvou. Dcery 14+ měly hlavní heslo: Ne rituálům a jakýkoliv nádech esoteriky byl nepřípustný.

Zato s těmi mladšími jsme si to naplno užily. Pečení, výroba vlastních karet, tanec, svíčky, olejíčky, masáže a taky otázky a odpovědi na ženská témata. Oba víkendy byly výživné a vyživující na mnoha rovinách.

Přijímačky jsou za rohem

Příprava na osmileté umělecké gymnázium u nás vrcholí. Střídavě kreslíme zátiší, povídáme si o umělcích a taky sledujeme skvělý online kurz od Kateřiny Juřicové. Díky němu jsem i já sama začala pronikat do tajů zátiší a portrétů. Výsledky ještě nevíme, každopádně času stráveného přípravou nelitujeme.

Koučovací výcvik a psychominimum

V minulém ohlédnutí jsem psala o knihách, které jsem přečetla. Tentokrát se bohužel na beletrii nedostalo. Lapila mě doporučené literatura. Dvě knihy se týkají ukončení studia Psychoterapeutického minima a další mé nové mise pro tento rok.

Byla to největší učící výzva od státnic na VŠ. Hledala jsem nové způsoby, jak si do hlavy natlačit opravdu velké množství informací z oborů jako je psychopatologie, neurofyziologie, krizová intervence a tak. Poprvé jsem vyzkoušela techniku POMODORO, každému oboru jsem přiřadila jinou barvu, nechala se zkoušet od manžela a na cestách poslouchala podcasty k tématu. Ráda bych napsala, že jsem zkoušku udělala. Zatím nevím, výsledky budou až za několik dní.

Aby toho nebylo málo, přihlásila jsem se do koučovacího výcviku k Magdaleně Vokáčové Koučink jako umění. Jste překvapení? Já taky. Je to zatím jedno velké dobrodružství a jsem zvědavá, kam povede.

Online ateliér v obrazech

Podle zpětných vazeb v Online ateliéru se stává největším hitem společné tvoření přes zoom. Nejrůznější hry, srandičky a ladění na tvoření se v přímém přenosu dělají skvěle a děti vydrží soustředěně tvořit po celou dobu.

“Kluci se dneska ptali, kolikrát se ještě vyspí a budeme zase vyrábět přes ten počítač.”

Kateřina Hladišová

Tvoření proměnilo další skupinu žen

Proběhl už třetí běh mého srdcového programu Tvoření tě promění se skupinkou žen, které měly chuť a odvahu se se mnou ponořit do tvoření.

“Tvoření s Radkou mě opravdu proměnilo. Není ze mě výtvarnice, která se bez rozmyslu pustí do díla a dokáže ztvárnit, co ji napadne, ale po dlouhé době se dostalo ke slovu moje vnitřní dítě. Něco, co je ve mě, ale kritické hlasy ho odrazují. Díky Radce jsem si uvědomila, že je důležité se na chvíli zastavit a obrátit sama k sobě. Že tvoření může být cesta, jak se vypořádat s bolestmi života a znásobit radosti. Že je možné tvořit jen tak, pro radost, bez tlaku na výsledek. Že nemusíte umět kreslit, ale musíte si umět udělat čas sami na sebe. Opravdu to stojí za to.”

Zuzana Benešová

Hlína žije!

Posledních pár týdnů jsem hlínou pohlcena. Odeslala jsem přes 100 balíčků do domácností, kde si rodiče s dětmi užívají Týden s hlínou. Desetikilové balíky z našeho bytu zmizely – až na pár, které si schovávám na brněnskou arte skupinu zaměřenou na prožitkové tvoření s tímto úžasným materiálem. Jmenuje se Dotkni se hlíny, dotkni se sebe a začínáme 10. 5.

Ohlédnutí v obrazech

Moje plány do prázdnin

• Jeden “opičí” pobyt s kámošema
• Plavací pobyt v Hartmanicích
• Týden s graffity
• Letní škola prožitkového tvoření (online)
• Dovolená v Chorvatsku v ženské sestavě – 2 sestry a 2 sestry (moje máma a teta)
• Další víkend koučovacího výcviku
• Konference expresivních terapií
• Výjezdní artefiletický ateliér pro studenty Pedagogické fakulty

Článek tohoto typu by dal psát dlouho. Brouzdáním v telefonu při hledání fotek nebo pilování vět by se dala strávit spousta času. Ale přeci jen – je pátek odpoledne. Takže jako mnoha dalším aspektům svého života mu dávám 70% energii a budu doufat, že to bude stačit.

Těším se na vše, co další měsíce přinesou a budu ráda, když u toho budeme společně. Jak by vypadalo vaše ohlédnutí a budoucí plány?